Špeky kupních smluv

Dnes si náš dlouholetý zákazník objednal stolní orbitální třepačku Orbitron. Sám v e-mailu uvedl, že přístroj pořizují z vlastních zdrojů a proto jenom níže napsal větu, že závazně objednává zboží dle nabídky č. xxx. Připomnělo mi to doby dávno minulé, kdy takto obchod s laboratorními přístroji fungoval. Kdy nebylo potřeba výběrových řízení a kupní smlouvy se používaly až u větších objednávek. Samozřejmě, byla to vždy závěrečná pasáž, které předcházelo i několikaměsíční jednání, kdy zákazník zjišťoval, který přístroj / dodavatel jsou pro něj nejlepší. To se nezměnilo, jenom ten proces samotného pořízení je úplně jiný. 

V našem případě jde 90 % obratu tvořeno přes výběrová řízení, protože jde o dotační zdroje. To s sebou doneslo i nemalou administrativní zátěž na obou stranách. Především je to uživatel, který zpravidla nejprve vybírá poskytovatele právních služeb (pokud nemá vlastního) a teprve s ním dává dohromady zadávací dokumentaci a kupní smlouvu. Problémem je, že většina (tedy ne všichni) právní poradci jsou také vybráni s parametrem nejnižší ceny a od toho se odvíjí jejich nadšení a zápal do práce. Za výsledek to pak má nesmyslné uspořádání a požadavky v zadávací dokumentaci nebo kupních smlouvách. 

Zažil jsem i případy, kdy právník prostě a jednoduše kdesi vezme šablonu jakési kupní smlouvy a tu pak použije pro nákup autoklávu nebo inkubované třepačky. Případ, kdy se ve smlouvě zavazujeme nosit helmy a reflexní vesty při prostém zapojení stolního přístroje do zásuvky, je ještě ten dobrý. Horší je, když právní poradce chce předvést výkon a aktivně doplní do smlouvy nějakou klauzuli, která zjevně znevýhodňuje stranu prodávajícího. Nám, prodejcům pak zbývá rozhodnutí, jestli jenom zatnout zuby nebo si už říct, že se výběrového řízení prostě nezúčastníme. 

V případě, že bude zjištěno, že montážní deník vedený dle této smlouvy není přístupný kdykoliv v průběhu práce na staveništi, bude kupujícím prodávajícímu účtována smluvní pokuta ve výši 20.000,-- Kč za každý zjištěný případ

Ano, když půjdete instalovat přístroj do laboratoře, tak je přeci nemyslitelné, abyste si o tom nepsali montážní deník. Celý zbytek této smlouvy dával najevo, že původní verze vznikla za účelem stavby budovy, kde se náš přístroj měl instalovat.

KUPNÍ SMLOUVA uzavřená dle ustanovení § 409 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, v platném znění

Je to tak! Nový občanský zákoník je platný od 1. ledna 2014, avšak dodnes se k nám dostávají návrhy smluv začínající odkazem na starý a neplatný obchodní zákoník. Některé šablony jsou zjevně nesmrtelné. Smutné, že většinou takový (neplatný) návrh neposílá vše zařizující uživatel, ale řádně vybraný právník, či advokát.

Vlastnické právo přechází na Kupujícího předáním zboží ...

Tohle se možná tváří jako nevinná věta, ale... Přepíše na vás někdo třeba automobil dřív, než zaplatíte alespoň zálohu? Ne. Přitom zde se nebavíme o fyzickém předání přístroje. To samozřejmě běžně probíhá, před zaplacením kupní ceny. Jde o pomyslnou hranici, kdy se z kupujícího stává právoplatný majitel a z prodávajícího příjemce platby. Přiznávám se, že při této formulaci mám pak trochu problém podepsat závěrečný odstavec, kdy prohlašuji, že smlouva není pro jednu ze stran nevýhodná.

Prodávající se zavazuje řádně dodat, vyzkoušet, instalovat, předat Kupujícímu přístroj nejpozději do 25.7.2017

Na této části není nic špatného, tedy pokud není smlouva součástí zadávací dokumentace výběrového řízení. V podstatě nikdo nedokáže přesně odhadnout, jaký takové výběrové řízení bude mít průběh. Mohou se objevit dodatečné dotazy nebo sám zadavatel může upravit své požadavky a třeba tím dojde k prodloužení lhůty. A to není řeč o případných námitkách některého z uchazečů. Prostě nelze říct den, kdy bude smlouva podepsána, tak jak má být prodejce s to se uvázat k danému terminu. Vše lze přitom vyřešit jednoduše uvedením počtu týdnů, které tvoří dodací lhůtu nebo ponechat pole prázdné s tím, že bude vyplněno až při podpisu smlouvy.

Pokud Kupující neuhradí v termínu kupní cenu, je povinen uhradit Prodávajícímu úrok z prodlení, to neplatí v případě, že prodlení s úhradou kupní ceny bylo způsobeno z důvodu opožděného uvolnění prostředků poskytovatelem dotace.

Je škoda, že něco podobného neakceptuje třeba finanční úřad. Asi mnoha podnikatelům by se ulevilo, kdyby mohli prokázat, že DPH jim dosud nezaplatil odběratel a ti být z obliga. 

Záruka se sjednává v zákonné lhůtě 24 měsíců od...

Ne, v B2B vztazích nikdy nebyl zákon nařizující dvouletou záruční lhůtu. Když jsme měli ještě obchodní a občanský zákoník, stejně mezi institucemi nebyla zákonná povinnost 24 měsíců záruky a Nový občanský zákoník toto zrušil úplně. Většina našich výrobců poskytuje 12 měsíců, což je v Evropě a USA standard, ale někteří také nabízejí možnost rozšíření záruky na přání.

Dodavatel se zavazuje poskytnout na dodané zboží záruku v délce 60 měsíců od data dodání. 

Tohoto VŘ jsme se nakonec neúčastnili. Neúčastnil se jej totiž nikdo. Při opakovaném vypsání mi uživatel prozradil, že 60 měsíců do smlouvy dal jejich právník, prý aby jim získal nějakou výhodu, která se nakonec zvrtla v půlroční zpoždění dodávky fermentoru.

Přílohou této kupní smlouvy je i cenová nabídka, jejíž nedílnou přílohou je jeden originální výtisk této kupní smlouvy. 

To asi nejlepší (ale zdaleka ne poslední) jsem si nechal na závěr. Zde se "odborné firmě specializující se na administrativu výběrových řízení" podařilo ve smlouvě vyvolat paradox nekonečna. Naštěstí existuje také výklad, že jedno je příloha druhého a opačně a lze tak nad tím mávnout rukou.

Je mi jasné, že lepší už to asi nebude a proto se mi nemůže nikdo divit, že budu oslavovat každý den, kdy přijde zákazník a koupí si přístroj formou jednoduché objednávky nebo rozumné kupní smlouvy.